Proč si připomínáme 17. listopad? Pro mnohé znamená pouze den volna, pro naše dějiny je však toto datum klíčové.
Tento datum v sobě skrývá nespočet příběhů, o studentech a o boji za demokracii.
Píše se rok 1939 a Československo je okupováno nacistickým Německem. Na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha se měly uzavřít české vysoké školy. Po dobu tří let. Záminkou pro něj byly studentská demonstrace proti nacistické okupaci, které proběhly na podzim. 11. listopadu zemřel student medicíny Jan Opletal na následky střelného zranění. Postřelen byl na demonstraci k výročí založení samostatného československého státu. Opletalův pohřeb byl poslední demonstrací.
Před půlnocí na 17. listopadu jednotky německé pořádkové policie a SS obsadily vysokoškolské koleje v Praze, Příbrami a Brně. Jednotky zatýkaly studenty i učitele. Ještě tu noc bylo zastřeleno devět představitelů studentských spolků. V následujících dnech bylo 1 200 studentů transportováno do koncentračního tábora. O možnost studovat bylo připraveno přes 15 000 studentů a o práci příšlo okolo 1 300 profesorů, docentů a pedagogů.
O dva roky později, 17. listopadu 1941, byl v tento den v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva.
V roce 1989 studentská organizace STUHA organizovala připomínkovou akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Po oficiální akci se však připomínková akce proměnila v nepovolenou demonstraci která se vydala dále do města s cílem protestovat proti komunistické vládě.
Když demonstranti, převážně mladí lidé, došli na pražskou Národní třídu, obklíčily je policejní jednotky. Následoval brutální zákrok, při kterém byly bity desítky až stovky lidí. Když se zpráva o policejní brutalitě rozšířila, veřejnost začala organizovat stávky a během několika následujících týdnů režim padl.
Jak tyto události probíhaly v našem regionu?
Ve dnech a týdnech následujících po 17. listopadu v Milevsku, stejně jako v dalších menších městech vzniklo Občanské fórum, konaly se zde i místní protesty a diskuze.
Dle pamětníků se za začátek demokratizačního procesu v Milevsku se dá považovat 26. listopad, kdy se v Klubu pracujících ZVVZ konal první mítink, pořádaný především studenty vysokých škol studujících v Praze za pomoci studentů z našeho gymnázia, kteří působili jako pořadatelé. Cílem tohoto setkání bylo širší veřejnosti přiblížit pražských událostech.
Toho dne se v Milevsku ustanovilo Občanské fórum, které se scházelo v místní knihovně a aktivně šířilo revoluční myšlenky.
Demonstrace na milevském náměstí proběhla v den generální stávky, 27. listopadu. Manifestu na milevském náměstí se zúčastnilo přibližně dva a půl tisíce lidí. K demonstraci směřoval průvod do fabriky, v čele s českou vlajkou. Na náměstí vystoupilo se svým programem Občanské fórum. Projev tehdejšího předsedy Městského národního výboru se setkal s nesouhlasem, který občané dali najevo pískotem.
Autor: Lucie Janušková
Napsat komentář