Adam Žalmánek, bývalý předseda a současný člen senátu Školního parlamentu přijal naši pozvánku na rozhovor. Zeptali jsme se nejen na fungování parlamentu, ale také na jeho budoucnost či na možnosti participace ostatních studentů.
Přibliž prosím našim čtenářům, kdo jsi, a jaká je tvoje role ve školním parlamentu.
V našem školním parlamentu působím od jeho založení. V současné době jsem poslední zakládající člen, který je stále součástí. Nyní zastávám funkci senátora parlamentu, předsedy Odboru pro propagaci a delegáta do Jihočeského studentského parlamentu. Dříve jsem zastával také funkce správce nástěnky, správce instagramu a člena Předsednictva.
Jak bys jednoduše vysvětlil, co školní parlament vlastně dělá?
Parlament zastupuje žáky a informuje vedení školy o problémech, které žáky tíží. Dále organizuje nebo pomáhá organizovat akce, které se na škole konají.
Jak často se parlament schází a co se na jeho schůzích obvykle řeší?
Dle stanov se parlament musí scházet minimálně jednou za měsíc. Na schůzích se projednává veškerá činnost parlamentu, projednávají se akce, které parlament bude či nebude pořádat a debatuje se na různá témata.
Kdo všechno je členem parlamentu a jak se tam člověk dostane?
Z každé třídy jsou v parlamentu dva žáci, kteří se účastní zasedání a mají hlasovací právo. Nyní máme na škole celkem 9 tříd, tzn. 18 zástupců. Tyto zástupce si volí každá třída zvlášť a tento proces není ovlivňován parlamentem. Mimo zástupců ještě k parlamentu patří další členové, kteří se starají o výrobu vizuálních materiálů (plakáty, příspěvky na sociálních sítí), přípravu akcí, správu sociálních sítí apod. Členem se může stát kdokoliv, kdo má zájem a členství není nijak vázáno na třídu a není omezeno počtem.
Co si myslíš, že je hlavním důvodem existence parlamentu?
Hlavním důvodem vzniku parlamentu je, že vedení školy často neví o problémech, které studenty tíží. Parlament poskytuje zpětnou vazbu a informuje vedení o těchto problémech a návrzích, se kterými může vedení dále pracovat.
Má tedy parlament nějaké reálné pravomoci, nebo spíš jenom radí vedení školy?
Parlament vznikl jako poradní orgán vedení školy, ale může mu předkládat návrhy a požadavky, které mohou ovlivnit chod školy.
Může tedy parlament skutečně něco ovlivnit ?
Ano, může. Například minulý rok vedení školy rozhodlo, že se budou zavírat mříže do šaten a pro jejich otevření bude nutné použít čip. Toto rozhodnutí však mezi žáky vyvolalo velkou nevoli a parlament nakonec dokázal vyjednat zrušení této povinnosti.
Jaká byla spolupráce s vedením školy – měli jste podporu, nebo jste museli o všechno bojovat?
Vedení školy je vůči parlamentu velmi vstřícné. Osobně se znám i s členy nebo předsedy jiných školních parlamentů a myslím si, že máme jedno z nejlepších postavení, alespoň co se týče Jihočeského kraje.
Jak probíhá příprava schůzí – kdo určuje, co se bude projednávat?
Celou schůzi a všechny její body připravuje předsednictvo. Většinou není možné na schůzi navrhovat projednávání jiných bodů. Pokud má kdokoliv zájem o zařazení nového bodu, musí svůj návrh doručit předsednictvu písemně předem.
Stalo se někdy, že jste se v parlamentu neshodli? Jak se řeší spory?
Spory se řeší stejně jako v běžném parlamentu – hlasováním. Většina vítězí.
Jak se o činnosti parlamentu dozvídají ostatní studenti?
Podle průzkumu se nejvíce studentů dozvídá o činnosti parlamentu prostřednictvím sociálních sítí (Instagram, Facebook). Dalšími způsoby jsou školní e-mail, nástěnka parlamentu nebo plakáty propagující různé akce po škole. Důležité události jsou navíc vyhlašovány školním rozhlasem.
Mohou běžní žáci nějak ovlivnit, co parlament řeší – třeba poslat návrh nebo připomínku?
Ano. K tomu slouží buďto mail parlamentu, zástupci tříd a nebo obálka na nástěnce parlamentu, kam mohou studenti (i učitelé) vhazovat své připomínky a návrhy anonymně.
Máte pocit, že se studenti o parlament zajímají, nebo je to většinou nezajímá?
Podle dotazníku z minulého roku uvedla více než polovina studentů, že se o parlament aktivně zajímá, což je samozřejmě pozitivní zpráva.
Co by podle tebe pomohlo tomu, aby se o parlamentu vědělo víc a měl větší dopad?
Osvědčilo se nám využívání školního rozhlasu, ale všeho moc škodí, proto jej používáme pouze v nejdůležitějších případech.
Co bys poradil někomu, kdo přemýšlí, že by se chtěl stát členem parlamentu?
Je to určitě dobrá zkušenost. Člověk se naučí spolupráci, možná i týmovému vedení, a může si například zdokonalit své tvůrčí dovednosti, pokud se bude starat o výrobu plakátů.
Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít dobrý člen školního parlamentu?
Měl by se aktivně zapojovat do činnosti a nechodit na schůze jen, aby se „ulil“ z výuky. V parlamentu určitě nejsou nutné politické znalosti, spíše jde o to být na schůzi aktivní, případně mít zájem se podílet na organizaci akcí apod.
Jak si představuješ budoucnost našeho školního parlamentu?
Parlament by se v budoucnu měl více zapojovat do řešení závažnějších problémů a pořádat více edukativních akcí, například přednášky.
Na jaký projekt nebo akci jsi nejvíc pyšný?
Velmi se nám povedl minulý Halloween Day (2024), kdy jsme měli rekordní počet masek a škola byla krásně vyzdobená. Na výzdobě mají obrovskou zásluhu paní Krejčí a paní Kolářová.
A na závěr – na co se můžeme těšit v nejbližší době? Na co bys studenty pozval?
Nejbližší akce, které nás čeká, je lingvistická olympiáda. Určená je zejména pro nadšence do matematiky, logiky a jazyků. Pomalu, ale jistě se nám také blíží některé vánoční akce.
AUTOR: Lucie Janušková
Napsat komentář